Využití čtyřrozměrného prostoru

Velký třesk - X   <

verze 5. 2017
Bohumír Tichánek

*   *   *

Známé názory doplňuji mechanickými modely. Předpoklad - hmota našeho 3D světa se vyskytuje na povrchu bodové 4D krychle. Údaje pak vnímáme přepočítávané do perspektivního zobrazení. Euklidův prostor se nepoužije.

*   *   *

OBSAH

  1. Provedení 2D světa
  2. Svět 2D ve vesmíru 3D
  3. Ověřit zakřivení vesmíru
  4. Diskrétní prostory
  5. Dvojrozměrný svět - velký třesk a zpátky ke krachu
  6. Dvojrozměrný svět - od třesku ke krachu na protějším místě vesmíru
  7. Trojrozměrný svět na povrchu 4D vesmíru
    7.1. Krychle 4D
    7.2. Podle B. Riemanna
*   *   *

1. Provedení 2D světa (obr. 1, fáze 1 - 4)

Postavy v zeměkruhu. Postavy na zeměkruhu

Obr. 1. Dvojrozměrné světy


2. Svět 2D ve vesmíru 3D

Povrch Zeměkoule nemá hranici a podobně lze řešit celý vesmír plošného tvora (obr. 2). Je-li provedený jako 3D koule, pak letící foton nenachází hranici. Po průletu celým vesmírem foton doletí na původní místo.

Na povrchu 3D vesmíru - koule je umístěný projekt 2D plošného světa. Po zeměkruhu jde 2D člověk.

Kruh 2D světa
        na povrchu 3D koule

Obr. 2. Na povrchu 3D vesmíru - koule je umístěný dvojrozměrný svět. Zakřivený ve třetím rozměru


3. Ověřit zakřivení vesmíru

Plochý člověk nevnímá zakřivení paprsku světla. Avšak již dlouho je předkládaný způsob, jak ověřit zakřivení vesmíru (obr. 3).

Nejprve velmi malý trojúhelník (červený). Stínový člověk by zjistil součet tří vnitřních úhlů 180°.

Trojúhelník
        na kouli - geometrie

Obr. 3. Součet úhlů zakřiveného trojúhelníka


Pokud by však mohl vytvořit ve svém zakřiveném vesmíru obrovský trojúhelník (fialový), pak by se součet vnitřních úhlů změnil. Sférický - prohnutý trojúhelník na obrázku dává součet 270°. To značí, že i nejmenší trojúhelník dává 180° jen přibližně.

Podobně bychom změřili i nějaký náš obrovský mezigalaktický trojúhelník, pokud je náš 3D svět, svým objemem, umístěný na povrchu 4D koule (rozvíjím až v 7. obrázku). Výsledek větší než 180° by ukázal, že žijeme ve světě zakřivené geometrie.


4. Diskrétní prostory

V bodovém - diskrétním prostoru se neměří spojité vzdálenosti posic. Jednotky délky se nezavádějí. Nýbrž se vzdálenosti počítají na kroky; vždy přirozenými čísly.

Z diskrétního prostoru však nelze body převádět do Euklidova prostoru, který v těchto modelech považuji jen za hypotetický.

Bodová úsečka
        1D, čtverec 2D a krychle 3D

    Obr. 4. Diskrétní různěrozměrné prostory


5. Dvojrozměrný svět - velký třesk a zpátky ke krachu

Na povrchu bodové 3D krychle lze popisovat 2D svět. Velký třesk připomíná výbuch hmoty z jednoho místa ve Vesmíru. Od tohoto počátku má smysl počítat čas. Astrofyzika zjistila, že nejvzdálenější galaxie se, té naší, vzdalují největší rychlostí.

Astronomie nepřímo zjišťuje nadsvětelné rychlosti šíření světla (c) ve vzdálených oblastech Vesmíru. Fyzika je zdůvodňuje rozpínáním samotného prostoru, takže rychlost světla pak nepřesáhne určené c. To připomínám proto, že v těchto zdejších návrzích se prostor nerozpíná, je tvořený stálým počtem diskrétních posic. Podobně jako rastr počítačové obrazovky.

Jednoduchý názor nabízí, že jednotlivé galaxie se přitahují a tím mají zpomalovat svá vzdalování. Nakonec by se mohlo rozpínání zastavit a pak by mohla hmota směřovat zpět (obr. 5). Konečný velký krach pak patří na původní místo prvotního výbuchu [II2,I1,1].

Body velkého
        třesku se vrací na start. Krach

Obr. 5. Velký třesk ve 2D světě


6. Dvojrozměrný svět - od třesku ke krachu na protějším místě vesmíru

Další model (obr. 6) se odlišuje nejen tím, že velký třesk startuje z boční stěny krychle, z bodu [II1,I1,2].

Velký třesk a
          krach na bodové krychli

Obr. 6. Budoucí velký krach zrychluje vzdálené body


Astrofyzika popisuje překvapivý jev - zrychlující se vzdalování nejvzdálenějších galaxií vesmíru. Tento model jsem animoval se zrychleným rozpínáním v pozdějším pohybu. Zde je příčinou vzájemná přitažlivost z opačného směru.

Z hlediska původního bodu výbuchu [II1,I1,2] se jedná o zrychlené odpuzovaní hmoty navzájem. Nabízí se také jinak, že hmota začíná na sebe vzájemně působit přes to místo, kde se v budoucnu srazí. Gravitace ji znovu přitahuje, ale už z opačné strany. Takže nakonec skončí velkým krachem, jenže v protějším místě prostoru - ve srovnání s velkým třeskem. V bodě [II1,I1,0].

Témuž jevu lze přisuzovat odpuzování nebo přitahování hmoty, pokud je vesmír uzavřený do sebe. Tedy, je-li bez konce, podobně jako povrch naší Zeměkoule.

Zjištění sondy WMAP nabízí zrychlující rozpínání jen poslední 2 miliardy let. Předtím rozpínání zpomalovalo. To by bylo ve shodě s Vesmírem, který by čekal velký krach. Ať už na protějším místě 4D Vesmíru, anebo v původním místě třesku.


7. Trojrozměrný svět na povrchu 4D vesmíru

7.1. Krychle 4D

Čtyřrozměrný prostor sestává z mnoha sousedních objemů. V něm bod nemá jen šest, nýbrž má osm sousedních bodů - v bodovém prostoru.

Každá 4D krychle je tvořena tolika objemy, kolik bodů čítá její hrana.

Dutá 4D krychle je složená z více dutých a jen ze dvou plných krychlí. To lze odvozovat od duté 3D krychle, kterou známe takto: dolní a horní čtvercovou podstavu má plnou, kdežto všechny vnitřní čtverce má duté (obr. 6). Krychle takto pojme obsah k uskladnění.

Vnitřní bod 4D krychle přeskočí do kterékoliv z osmi sousedních posic, jinam ne (obr. 6gp6). Avšak je-li náš 3D svět rozmístěný právě na povrchu 4D krychle, pak jeho posice má vždy jen šest posic sousedních (obr. 6obr16).

7.2. Podle B. Riemanna

Povrchem 4D krychle jsou povrchové body všech krychlí, a navíc i vnitřní body dvou okrajových krychlí. Takový povrch je trojrozměrný; mohl by být našim světem. Myšlenku Vesmíru se čtyřmi délkovými rozměry, ze kterých známe jen tři, zavedl Bernhard Riemann (1826 - 1866).

Na horní stěně střední krychle, z prostřední posice [III1,II2,I1,1], začíná velký třesk (obr. 7). Startuje do čtyř sousedních posic ve vlastním objemu III1 a do dvou posic na sousedních krychlích. Velký krach je potom na protějším místě 3D světa tohoto 4D vesmíru [III1,II0,I1,1].

Velký třesk a
        krach ve 4D. Diskrétní

Obr. 7. Velký třesk a velkých krach ve 3D světě


Také zde byl velký třesk dokončený srážkou na protějším místě, než byl start. Zatímco u předchozích obrázků různá rychlost přeskoků naznačovala zpomalující či zrychlující vliv gravitace, zde jsou nastavené časy všech přeskoků stejně.

Z bodového prostoru lze body přepočítat do spojitého. Lze uvažovat absolutní přesnost (obr. 8). Viz modely 4D koule.

Velký
        třesk a krach na 4D diskrétní krychli 4D krychli a kouli

Obr. 8. Převod z bodového do spojitého prostoru


Platí-li, že se náš Vesmír rozpíná zrychleně až v posledním období, kdežto v předchozích dobách se rozpínání zpomalovalo, pak názor 3D prostoru rozloženého na 4D tělese nabízí: jakmile hmota překročí „rovník“ 4D tělesa a začne se blížit místu velkého krachu naproti, budou se části přitahovat, ale už z opačné strany. K místu budoucího velkého krachu.

Vespod obrázku je vytvořena 4D krychle ze tří diskrétních 3D krychlí (obr. 9). Prostupují se ve čtvrtém směru a jsou vždy posunuté o jednu posici.

Velký třesk a
        křach na povrchu 4D krychle

Obr. 9. Velký třesk v 3D světě na povrchu 4D tělesa


Pokud by 4D krychle měla hranu tvořenou tisícem posic, pak by se skládala z tisíce 3D krychlí. Bylo by jich 998 dutých, dovolovaly by bodům umístění jen v posicích na svém povrchu. Pouze dvě krajní krychle by měly všechny své posice přístupné k umístění bodů.

Nakonec třesk na duté 4D krychli o hraně 5 bodů (obr. 10).


Velký třesk a
    křach na povrchu velké 4D krychle

Obr. 10. Velký třesk v 3D světě - na povrchu 4D tělesa.



Odjinud


www.tichanek.cz