Zásady konstrukce vnímaného světa   PDF

Bohumír Tichánek

Úspěšný popis našeho světa ať podkládá matematika, zásadní pomůcka fyzikálního poznání.

Ovšem svět nám předkládá geometrie, a nikoliv matematika. Svými mechanickými modely zpětně prověřuji matematické výsledky, které věda předložila.

Nezdůrazňuji odlišné výpočetní způsoby, nýbrž uvažuji matematický důkaz promyšlené konstrukce světa – důkaz kreacionismu. Iracionální čísla nevystihnou vnímaný svět – jejich velikost neexistuje a vždy je zaokrouhlíme některým racionálním číslem.

Perspektivní geometrie iracionality nezná. Nabízí hmotu výhradně ve spočetných vzdálenostech. Tím oslabuje možnost geometrického protikladu - lineárního rozložení hmoty Vesmíru.

„Neposuzujeme hmotu, nýbrž zážitky hmoty“ - Ernst Mach

Obsah - sedm upozornění
  1. nesnáz s Pythagorovou větou
  2. důležitost perspektivního zrakového vnímání
  3. bodový prostor, podkládající perspektivní vidění
  4. sestrojení vícerozměrných prostorů
  5. teorie relativity - konstrukce času. Vychází z bodového a perspektivního prostoru
  6. kružnice n-rozměrné
  7. vznik Ludolfova čísla
~ ~ ~



1. Pythagorovou větou

Snadno vypočítáme délku úhlopříčky u obdélníka 3×4 metry: 32 + 42 = u2. Sečtením 9 + 16 vyjde 25. Odmocněním 25 vyjde úhlopříčka délky přesně 5 metrů. Pythagorova věta zakládá např. i rovnici kružnice.obdélník 3×2

Jenže úhlopříčku nevypočítáme žádnému čtverci. Ani obdélníku o stranách 2×3 nezískáme výsledek. Výpočet odmocniny nikdy neskončí! Matematika tento nedostatek po tisíciletích nezdůvodnila, nýbrž chybějící vyhledání pojmenovala iracionálním číslem.

Zhodnocení:

Nejsoucí výsledek výpočtu zpochybňuje rovnoměrný Euklidův prostor jako základ světa, jaký si představujeme při pohledu na vytištěnou mapu. Právě proto, že některé délky nelze vypočítat, ačkoliv geometrie vnímaného světa je obsahuje. Náprava si žádá návrat k vlastnostem vnímaného světa, nikoliv jen předpokládaného Euklidova prostoru a jiných, z něho odvozených.

Viz: Fyzika jako geometrie I
 



2. Záměna rovnoměrného (Euklidova) prostoru perspektivním

Základem poznání jsou lidské smysly. Zrak a sluch perspektivně stlačují své informace. Geometrie perspektivního prostoru není doceněná, ačkoliv vzdálenosti vyjadřuje bez iracionalit, tedy přesně. Jednotkový
                    čtverec v perspektivě

Obrázek [x2, y2] zohledňuje perspektivu. Úhlopříčka jednotkového čtverce má délku u = 2. Je to součet délek stran 1 + 1.  Occamova břitva omezí dva druhy čísel na jeden: na racionální.

Zhodnocení:
V geometrii se úsečky liší svou kvantitou, ale nikdy kvalitou. Kdežto matematika je odlišuje dvěma způsoby; navíc řeší kvalitu - racionálně a nebo iracionálně. Údajem 2·π délku naznačíme; domluvíme např. 6,2.

Náročnost a propracovanost vyšší matematiky nezaručí, že by popisovala náš svět. Základnější sestavu světa nabízejí lidské smysly. Perspektivní zobrazení prostoru, s druhými mocninami souřadnic os, poskytuje konečné výpočty.

Viz: Fyzika jako geometrie II
 



3.  Bodový prostor

Fyzika může pracovat nejen ve spojitém prostoru (tvoří ho body „nekonečně blízké“), ale i v prostoru složeném z jednotlivých bodů. Podobně, jako je šachovnice složená z políček. Každé je evidované a buďto obsahuje informaci, nebo je prázdné. Jenže už od starověku je známo, že tento bodový (diskrétní) prostor není našim světem. Převod bodů diskrétního prostoru do
                      perspektivy

Možností je následný převod bodového prostoru do geometrie světa [x2y2], který vnímáme svými smysly. Naopak není možný přepočet bodů do Euklidova rovnoměrného prostoru  [xy].

Zhodnocení:

Zážitky zrakové perspektivy ať vznikají úpravou bodového prostoru. Převod dodrží původní údaje o vzdálenosti od počátku a obě kartézské souřadnice. Schraňování údajů jednotlivých bodů v bodovém prostoru připomíná chod paměti počítače. Vznik zrakového zážitku, jenž se má řídit zorným úhlem, je znevážený iracionalitami (viz 1. upozornění). Důkladně zpracovaná Euklidova nauka nepopisuje náš svět.

Viz: Fyzika jako geometrie III



4.  Vícerozměrné prostory

Drátěný model 4D krychle

Již po víc staletí je známý vzhled čtyřrozměrné krychle. Jenže její konstrukce se tím neřeší. Zdůrazňují se její obrysy - drátěný model, jak se promítá na plochu.

Sestava vícerozměrného tělesa je řešitelná v bodovém prostoru. Rovnice vyšších řádů určují konstrukci vícerozměrného prostoru. Čtyřrozměrný prostor je tvořen trojrozměrnými objemy, prostoupenými navzájem, ale vždy o jednu posici posunutými. Z hlediska vymyšleného čtyřrozměrného tvora se však objemy neovlivňují – neprostupují; každý má svůj samostatný prostor. Lidská zkušenost se zde neosvědčuje.
Diskrétní 4D krychle - objemové vrstvy
Lidé chápou vzájemné vrstvení ploch, ačkoliv 2D stínový tvor nikoliv. Má jen dvojrozměrný svět: plochy, kladené nad sebe, vnímá jako prostoupené v jedné rovině.

Zhodnocení:
Konstrukci vícerozměrných těles lze uvažovat v bodovém prostoru. Pak vysvětlujme i náš trojrozměrný svět jako vytvořený z oddělených bodů. A Euklidův prostor je jen výpočetním prostředkem. V něm výpočet obvodu kružnice je vždy nedokončitelný, ačkoliv geometrická délka je konečná.

Převod z bodového prostoru do perspektivního vnímání naznačil 3. bod.

Viz: Fyzika jako geometrie V



5.  Teorie relativity

Časoprostor tří objektů

ukázala, že rychlým pohybem, blížícím se rychlosti světla, se podstatně zpomalí čas. Děje v takovém objektu by nám připomínaly zpomaleně promítaný film. Fyzika spojitého Euklidova prostoru nezná důvod této změny. Kdežto fyzika provozovaná v bodovém prostoru, s dějem naskakujícím po dílcích, zpomalení času posuzuje. Bodový model přibližuje, jak čas funguje. A převod bodového časoprostoru je možný do perspektivního prostoru a i času. Zakládá názor na pojem přítomnosti.

Zhodnocení:
Axiomy speciální teorie relativity posuzuje systém, jenž je vybavený pulsní časovou základnou. Nabízí se fyzikální definice času. Ke zdůvodnění pohybu hmoty a zpomalovaného času je potřeba zdroje, který vyrábí ohromné množství pulsů. Chod Vesmíru lze vysvětlovat pulsujícím časovým zdrojem. Připodobňuji jej generátoru pulsů v elektronických výrobcích – hodinách, počítačích atd.

Viz:
Fyzika jako geometrie VII



6. Kružnice n-rozměrné

Hledám podporu pro bodový prostor, jako geometrický základ světa. Přechod do vyššího geometrického prostoru, například z 2D do 3D, uskuteční jediná změna - přidaný jeden rozměr. Počet rozměrů stoupá aritmetickou řadou. Pak předpokládám, že také rovnice pro výpočet n-rozměrné kružnice dbají souladu s aritmetickou řadou, a nemění své vlastnosti nerovnoměrnými skoky. Čtverec
                    - kružnice. Krychle - koule. Výpočty Tuto výhradu, vůči dosud zavedeným výpočtům, podporuji upřesněním 1D kruhu. Jak známo, je to úsečka. Avšak s body na přímce nelineárně rozloženými - 1D kruhem se nabízí být harmonická funkce (sinus).

Viz:
Příklad 1D kružnice. Lissajous - 3



7.  Vznik Ludolfova čísla

Podstatu Ludolfova čísla hledám v Eulerově řadě pro výpočet π/4, vyjádřené v perspektivním prostoru.
Viz: Pramen Ludolfova čísla - 2



Modely časoprostoru
— 1 —
Fyzika  jako  geometrie
- 2 -
Perspektivní matematika
- 3 -
Fyzika krátce 15×
- 4 -
–––––––►
+ 6, 7, 8, 9
OBSAH
- 5 -