Božena Cibulková
Formy dobra jsou u člověka v pouhých začátcích uplatnění a rozvoje.
Otázkou je, zda za daných pozemských podmínek a okolností je možné
jejich plné uskutečnění. Nelze se však ohlížet na okolnosti, omlouvat
se překážkami, vidět jen nesnadnost pozemského postavení člověka. Nikde
z Boží strany není řečeno, že dobro je možno uplatnit jen v dobru, v
situacích jemu odpovídajících a rovných. Takto by nebylo nutností o
dobru mluvit, vyzdvihovat jeho nepostradatelnost, vysokou hodnotu. Bylo
by naprostou samozřejmostí. Rozvinutí a uplatnění dobra je naprostou
nutností, požadavkem, který Bůh nikdy neodvolá.
Proto rozvíjíme:
Každý záblesk ušlechtilosti.
Každou dobrou myšlenku.
Zjemnění citu i slova.
Zklidnění mysli.
Vyrovnanost nitra.
Naději v život vyšší a krásnější z milosti Boží i vlastním úsilím.
Lásku k Bohu od prvních projevů úcty až k vrcholící oddanosti.
Malý skutek pomoci v rozsáhlou činnost pro blaho všech.
Chabou víru v jistotu.
Slabou schopnost odpuštění v hluboký smír se všemi, všude a vždy.
Malé sebezapření v první vědomé oběti v obětavost neznající mezí; Bůh určí její hranice.
Slabý projev pokory v silné upřímné zpokornění.
Každý počátek trpělivosti v horu stále vyšší.
Malé služby v úzké rodině ve služby velké na všech místech a všem.
Rozvíjením dobra je také potlačení a plné odstranění:
Nespokojenosti a žehrání.
Reptání a lítosti nad sebou.
Vědomí křivdy a ponížení.
Vzpomínky na zlé, smutné a bolestné, co bylo prožito.
Ohlížení se do minulosti na lepší, co snad bylo.
Nedůvěry v sebe i k jiným.
Podezřívání, že je s námi špatně nakládáno, stále ubližováno, že jsme ohrožováni a osočováni.
Úzkosti a strachu.
Nezdůvodněných pochybností.
Rozvíjením dobra je i vývin vnitřní síly:
Ke konání šlechetnosti, jakou máme projevit a jaké je nejvýš třeba.
Ke skutkům lásky pro ty, kdo nám ubližují a nás rmoutí.
K úkonům modlitby a hluboké zbožnosti.
K projevům dobra ve zlu.
Ke službám, jaké jsou žádány i konány dobrovolně.
K veškeré práci duše i těla.
K duchovní cestě mezi světskými cestami, příliš poutajícími a zaměstnávajícími.
K překonání i plnému odstranění překážek k duchovnímu životu.