úhlopříčka | ||
čtverce ... uc | a2 + a2 = uc2 | uc = a · √2 |
obdélníka ... uo | a2 + b2 = uo2 | uo = √(a2 + b2) |
krychle - tělesová ... uk | a2 + uc2 = uk2 | uk = a · √3 |
Výpočet a nákres v Euklidově prostoru
Bohumír Tichánek
Pochopení hmotné sestavy Vesmíru napomůže k osvojení zásad, jež jsou v něm zavedené. Vždyť i podzemní krasová jeskyně, v přírodě, se liší od podzemního betonového krytu. Promyšlenou stavbu řídil stavbyvedoucí, kdežto vznikající jeskyně byla ponechaná sama sobě.
Geometrii Vesmíru popisuji mechanickými
modely. V dalším znázorním výpočet úhlopříčky 4D krychle.
Zavedu úhlopříčky jednotkového n-rozměrného
čtverce. Úhlopříčka spojuje dva protilehlé body; proto ji lze
uvažovat i v 1D prostoru:
1D - úsečka. Délka činí 1
2D - čtverec. Délka činí √2
3D - krychle. Délka činí √3
4D - zdálo by se, že úhlopříčka 4D
krychle by měla následovat délkou √4 = 2. Jenže taková
následnost se v matematice vždy nevyskytne. Například
režim stavby n-rozměrných kružnic uvažuje
matematika odlišně. Nesleduje, že počet prostorových
rozměrů roste aritmetickou řadou, nýbrž výpočty rozděluje
do dvojic.
Délku úhlopříčky 4D krychle ověřím geometrickým modelem. Dbám povrchu 4D krychle, tvořeného 8 krychlemi (obr. 1obr4). Výpočtu pomůže zelená krychle (obr. 1).
Délku 4D úhlopříčky počítám obdobně jako úhlopříčku pro krychli nebo pro čtverec. Zde budou proměnnými v Pythagorově větě: a, u3 a u4. Dosadím délku hrany 4D krychle a = 1, délku tělesové úhlopříčky krychle u3 = √3 a výsledkem bude délka čtyřtělesové úhlopříčky u4 pro 4D krychli.
Pythagorovou větou:
a2 + u32 = u42
12 + (√3)2 = u42
u42 = 4
u4 = 2
Jednotková 4D krychle má čtyřtělesovou úhlopříčku o délce 2.
Nutno ověřit, zda mezi hranou čtyřkrychle a = 1 a mezi 3D úhlopříčkou u3 = √3 je vůbec pravý úhel. Bez něj by se, obvykle úslužná Pythagorova věta, nemohla použít. Výpočet je sice v pořádku, vždyť výsledek odpovídá známým poznatkům, ovšem tyto stránky dbají mechanických modelů, jež vedou k virtuální podstatě Vesmíru, ve kterém žijeme. A zde pouhý pohled, na nakreslený model, nám pravý úhel nezaručí (obr. 2).
Nazývat obrázek 4D krychle modelem je
možná zvláštní, ale u bodových modelů speciální teorie
relativity už je zřejmé, že nejde o pouhé obrázky. Vždyť
jsou rozpohybované.
Otázky čtyřrozměrné krychle se stávají srozumitelnějšími, když je posuzuji bodovým geometrickým modelem. Kdežto věda dosud nerozhodla o důležitosti diskrétního pojetí prostoru v našem Vesmíru. Tentokrát však hledám řešení v Euklidově 4D prostoru, promítnutím do 2D prostoru.
Svět nám není daný rovnicemi, nýbrž smyslovými představami. Smyslové vjemy, popisující náš svět, vyčísluje matematika. Výsledky lze vracet zpět, do obrázků - modelů. A jimi zkoumat, jak vlastně svět funguje, jaký je mechanický model Vesmíru. Najít výpočetní zákony, pro velikost elektrického proudu, bylo snazší, než popsat jeho hmotnou podstatu. |
Z rohu A zelené krychle vycházejí
tři její hrany a její tělesová úhlopříčka u3.
Víme, že tělesová úhlopříčka u3 není
v krychli nikdy kolmá k žádné ze tří zavedených hran.
Z vrcholu čtverce vycházejí dvě strany a úhlopříčka (obr. 3), která také není kolmá k žádné z obou stran. Avšak když se čtverec stane základnou krychle, pak ona úhlopříčka čtverce je kolmá k třetímu směru, nyní zavedenému. V každém rohu krychle je každá stěnová úhlopříčka kolmá k jedné ze tří hran.
Obr. 3. Stěnová
úhlopříčka krychle je kolmá k jedné hraně ze tří
Prostor n-rozměrný
Při stavbě n-rozměrného čtverce v n-rozměrném prostoru, jehož povrchovou stěnou je (n–1)-rozměrný čtverec, vzniká nová hrana. Ta je v n-rozměrném prostoru kolmá k úhlopříčce původního (n–1)-čtverce (n–1)-rozměrného prostoru.
Prostor 4-rozměrný
Při stavbě 4D krychle v 4D prostoru, jejíž povrchovou stěnou je krychle 3D prostoru, vzniká nová hrana. Ta je v 4D prostoru kolmá k úhlopříčce původní krychle 3D prostoru.
Takže tělesová úhlopříčka u3 není kolmá k žádné ze tří hran krychle, ale je kolmá ke 4. hraně čtyřkrychle. Ta se objeví po zavedení 4D prostoru. Tímto názorem se obhajuje provedený výpočet; červená čtyřkrychlová hrana a je kolmá k tělesové úhlopříčce u3 zelené povrchové krychle.
Pythagorova věta je, v tomto řešení v Euklidově prostoru, použitelná.
Matematika je vybavená pro své úkoly; dá-li výsledek, záleží ještě na jeho zhodnocení. Nedopustil se cestou řešitel dělení nulou? Natož, když výsledek zaručeně nevzniká...
Libujeme si v matematice,
ušlechtilém zdroji vědeckého poznání. Jenže ve fyzice
se často spokojujeme jen se zaokrouhlovanými výsledky
iracionalit. Nabízí se opomíjený geometrický prostor, jehož výpočty nevyžadují zaokrouhlování. Vnímáme hmotu, věříme. Ale vždyť naše smysly jsou tvořené onou hmotou. Absolutní zpřesnění matematických výsledků ukazuje - svými souvislostmi – na vysokoúrovňová řešení světových problémů politiky, ekonomie, ekologie… |